| Paní Kláru z Jesenicka zajímá: „Mám dojem, že se v poslední době řeší hlavně partnerské vztahy a rodinné vazby. Všimla jsem si ale jistých změn. Ženy jsou tak nějak ráznější, akčnější, jakoby chtěly svou roli v rodině i ve společnosti změnit. Je to jen můj dojem, a nebo skutečně dochází k nějaké transformaci?“ Zeptali jsme se na názor Andělské paní, Lenky Mohammadi, která má možnost díky seminářům a terapiím problematiku klientů vnímat a případné změny či posuny posoudit. Pozorujete nějakou proměnu v řešení problémů ve vztazích? Samozřejmě. Naše babičky prožily celý život v utrpení s jedním mužem, nevyvíjely se, ale naše generace to má pomyslně ukončit. S tím souvisí i to, že se od sedmdesátých let rozjela éra rozvodů. Nyní je mnohé jinak, je tam hlubší záměr, než si uvědomujeme. Matriarchát i patriarchát už máme za sebou, teď má žena skrze sama sebe milovat muže v takovém směru, abychom se dostali zpět k sobě. Přišlo mi nedávno sdělení, že k zemi přišla nová energie, má se dělat odpouštění mužům na všech rovinách existence. Měl by proběhnout obrovský očistný proces žen od utrpení, jež prožívají v soužití s muži. Nastupují generace, které mají „otevřeno“, začínají chápat, proč se co děje. Zhmotňují se nám setkání, která jsme si naplánovali – ať z úrovně duší, nebo jde z velkého procenta o setkání karmická. Máme si uvědomit, že jsme už byli vším, však jsme prožili statisíce minulých životů. Kdo je v pozici oběti, měl by přijmout, že jiným způsoboval utrpení. Mnozí lidé to vnímají jako zátěž, ale prožívají situace, které sami páchali. A obvykle jde o zátěž rodovou. Lehce přitom můžeme identifikovat, jestli jste například jako žena rodu přišla ukončit tuto zátěžovou linii. Takovým ženám se z velikého procenta rodí chlapci, mohou se snažit, jak chtějí. Leckdy opravdu potíže, které řešíme, řešili možná už naši předci. Přebíráme přece jen vzorce chování, pak se to může táhnout roky… Vnímám, že jsme v období, kdy se mají ukončit s rodovými zátěžemi i různé jiné zátěže, které kdy vznikly. Jsme připraveni osvobodit se od minulosti, od slibů a závazků, co jsme si s dušemi naslibovali… Znáte ty věty – „vždy tě budu milovat, navždy ti budu po boku, vždy ti budu oporou“. Jsme provázáni sliby i prokletími, mnohdy vytvořenými pouhou myšlenkou. Dříve se za tím účelem dělaly rituály, teď stačí vyslat myšlenku. Ani si nedokážete představit, jak jsme v tuto dobu velice svázáni ortely. Řada lidí si pořád neuvědomuje, co způsobí, když vysloví – „to se ti nikdy nepovede“. Síla vyslovené myšlenky je umocněna emocí. Mnozí lidé zatím nepřevzali zodpovědnost za své myšlenky, přitom díky aktuálním vibracím je jejich síla skutečně obrovská. Pokud člověk vědomě či nevědomě ublíží tím, co řekne – udělá, vždy se mu to vrátí. A je to hodně rychlé. Ale i když na sobě pracujeme, snažíme se myšlenky hlídat, nelze uhlídat každou. Jsem vedena k tomu, abych lidem připomínala, s láskou je nakopávala k tomu, aby praktikovali. Jsou sečtělí a pátrají po dalších informacích. Nic už ale nepotřebují, veškeré vědění má každý z nás v sobě a jde jen o to, aby ho používal. Mnozí lidé také oddělují duchovní život od lidského. Ale musí si uvědomit, že duchovní život žijí právě skrze ten lidský. Proběhne-li mezi partnery hádka, výměna názorů, vždy si jeden nebo druhý z okolností, jež se odehrají, vytvoří nějakou vinu, křivdu. Děje se to proto, že nám partner nastaví zrcadlo na úrovni nevědomí. I já ze sebe kdysi v takových chvílích okamžitě vytvořila oběť. Oběť vzniká z důvodu, že se necháme obrat o energii, z lidského úhlu pohledu jde o sebelítost. Pokud s tím nic neudělám, nechytím to a neptám se, co že mi to má ukázat, co se vlastně odehrálo, co že to nemám zpracované, nejspíš se budu ptát sama sebe, proč zase já. Řeknu si, že už nemůžu, sbalím kufry a půjdu. Ale v čase, kdy jisté věci čas od času zpracujete, posunete se sama k sobě, vás ze vztahu vesmír, bůh, říkejte tomu, jak chcete, jen tak lehce nepustí. Buď se stane něco, že pookřejete, řeknete si, že to není až tak špatné, nebo je to opravdu tím duchovním vhledem, kdy si řeknete, že ještě máte být spolu, protože vám to oběma něco dává, oba se posouváte vpřed, proces probíhá. Je dobré si uvědomit, že každý, kdo vám vstoupí do cesty, je pro vás přínosem a naopak. Když za mnou někdo přijde a chce, ať se podívám do karet a laskavě mu řeknu, kdy mu konečně přijde do života ten pravý partner, říkám: Ten, se kterým jste, je právě teď ten pravý. Neexistují náhodná setkání, vše jsou kostičky mozaiky, synchronně se vše odehrává… Z toho, co se nám nelíbí, nás vesmír nepustí. Nelze ukončit vztah na rovině nelásky. Dokud se cosi řeší, nezpracujete to, nemůžete odejít. Pokud utečete, zastaví vás to, nebo utečete do toho samého, možná ještě horšího. Děje se to proto, aby to člověk pochopil, aby se mu otevřely oči. (zem) Kontakt: www.andelskapani.cz |
